Far Cry 4 – Ztracené dopisy


Ve Far Cry 4 je celkem 20 ztracených dopisů, ve kterých si spolu dopisovali Robert a jeho manželka Charlotte Barclay. Dopisy pochází z let 1819-1820. Robert F. Barclay byl poručíkem v Britské armádě.  U každého dopisu se nachází oblečená kostra vojáka. Za pomoc s přepisem děkuji Loty.


Dopisy nejsou seřazeny v pořadí, v jakém byly napsány! Tedy ztracený dopis číslo 1 neznamená, že je to pozice prvního dopisu!

POZICE VŠECH ZTRACENÝCH DOPISŮ NA KYRATU

 

Ztracený dopis 1 Od Charlotte, Červen 1819 Roberte, V době psaní tohoto dopisu budeš nejspíš stále ještě na moři cestou do Kyratu. Prosím, napiš mi, jakmile to půjde. I přes neustálé záchvaty nevolnosti chci vědět, že jsi bezpečně dorazil a nic se ti nestalo.


Ztracený dopis 2 Od Roberta, Červen 1819 Nejdražší Charlotte, Mé myšlenky patří již od vyplutí jen Tobě. Už Tě opustilo to hrozné ranní trápení? Slib mi, že si přivoláš doktora. Určitě by ti pomohly nějaké byliny nebo pijavice. Neuvěřitelné horko (stačilo pár kroků a byl jsem promočený potem!) konečně ustoupilo a rozprostřela se před námi nádherná krjaina země zvané Kyrat. Cvičím místní brigádu ghurků, ale spíše by se dalo říci, že cvičí oni mě. Mí nesmírně kvalifikovaní nadřízení z Východoindické společnosti zjevně přehlédli jejich dovednosti s mečem (kterému říkají khukri) a puškou. Podám o tom společnosti zprávu a budu se k Tobě moct vrátit dříve. Místní kultura je neskutečná. Barvy a tvary jejich šatů a gobelínů by Tě dozajista naprosto ohromily. Doufám, že jednoho dne lépe pochopím jejich význam. Moc mi chybíš a nemohu se dočkat Tvých slov.


Ztracený dopis 3 Od Charlotte, Červenec 1819 Roberte, Jsem z Tvého dopisu lehce zmatena. Měl jsi vůbec nějaké starosti, když ses rozhodl opustit svou novomanželku a vydat se na plavbu do Kyratu? Nebo Tě snad vůbec nenapadlo, že doma zanecháváš nenarozené dítě? To je zvláštní, když ses mi dvořil, popisoval jsi svatbu jako svazek, který ukončí až smrt. Uvědomuji si, do jakého nebezpečí bych se dostala, kdyby někdo tuto korespondenci s ožehavými informacemi ukradl. Ale už teď se cítím stejně opuštěná jako vězeň v žaláři. A to „trápení“ mě neopustilo. Ani obtěžování ze strany Tvé matky. Možná bys ji mohl napsat a vysvětlit jí, že když budu potřebovat nějakou pomoc, řeknu si o ni. Má slova padají na neslyšící uši. Mám nutkání následovat příkladu lady Godivy a au naturel vyjet na koni do světa. Třeba by pak někdo vyslyšel mé tužby a dopřál mi trochu času pro sebe. Nejsem si ale jistá, jestli by to bylo pro chlapce dobré. Ano, rozhodla jsem se, že naše dítě bude chlapeček. Bude se jmenovat Thomas. Dávej na sebe pozor, aby Tvé dítě poznalo vlastního otce.


Ztracený dopis 4 Od Roberta, Srpen 1819 Má nejdražší Charlotte, Náš sňatek je skutečně nejposvátnějším svazkem. Uvědomuji si, že možná pod tíhou svého neutěšeného stavu ucítíš touhu mě obviňovat, ale vzpomeň si na mou lásku a těš se na výhody, které nám a naší rodině tato cesta přinese. Netoužím po Tvé lítosti, ale včera v noci se mě pokusili zabít. Jeden z místních se urazil, když jsem vyplivl příliš kořeněné jídlo, které mi podal. Naštěstí mě zachránil jeden z ghurků. V okamžiku ležel útočník mrtev na podlaze. Poděkoval jsem mu v rodném jazyce. Začínám pochytávat útržky jejich řeči a často slýchávám, jak hovoří o místních tajemstvích. Zatím tomu úplně nerozumím, ale čím dál více se blížím pochopení. Počítám dny do svého návratu, abych Ti mohl pomoci přivítat našeho syna na světě. PS – Jméno Thomas se mi sice moc líbí, však je po Tvém otci, ale osobně bych upřednostnil Jiřího.


Ztracený dopis 5 Od Charlotte, Srpen 1819 Roberte, Nechovej se hloupě a nenech se zabít. Doufám, že když pomyslíš na Thomase, který by musel do života vstupovat bez otce, začneš být opatrnější. Musím přiznat, že poněkuď lituji tónu svého předešlého dopisu. Čekat dítě sama v tak velkém domě je poměrně náročné na psychiku. Možná by Tě měl nějaký ghurka doprovázet neustále. Aspoň dokuď neporozumíš místním zvykům. Thomas dneska zase kopal. Naplňuje mě radostí, když cítím, jak se v něm probouzí život. Je podobný svému otci. Nevydrží na jednom místě moc dlouho. Ta jeho zvědavost ho nepochybně dostane do celé řady problémů. Když už mluvíme o té zvědavosti, jsem zvědavá na ty místní legendy, o kterých vyprávíš. Zní to jako vítaná přestávka od studia Bible. P.S. Pokuď nechceš, aby naše dítě bylo bezohledným sikničkářským šarlatánem, (král) Jiří nepřichází v úvahu. Nechtěl bys k tomu jménu ještě dodat číslovku IV? Jméno mého otce mu bude slušet víc.


Ztracený dopis 6 Od Roberta, Září 1819 Nejdražší Charlotto, Jsi neuvěřitelně chytrá a máš dar prozíravosti. Ghurka, který mě zachránil (jmenuje se Nandi) je neustále po mém boku. Přichází a mizí s grácií kočky, ale vždy, když ho potřebuji, je po mém boku. Zítra mě zavede k monumentálním sochám Kyry (místní jím říkají „Spící světci“). Jsou vytvořeny z hlíny, stojí už více než 300 let a uctívají první bytost stvořenou Banashurem, bohem bohů. Kyra při svém hledání osvícení procestovala celý Kyrat a navštívila jeho tajná zákoutí. Když konečně dosáhla Nirvány, její duch vyletěl z lebky za voláním zvonu a stvořil ráj jménem Šangri-La. Není to fantastické, Charlotte? Přejí si, abych mohl cítit kopání našeho syna, ale na této výpravě pro něj vyšlapu stezku, kterou bude mít smysl následovat. P.S. To jméno měl mít po mém strýci Jiřím, nikoli po našem bývalém králi, který byl i přes všechny své tělesné hříchy povolán silami, které jsou mimo náš dosah a zaslouží si náš respekt.


Ztracený dopis 7 Od Charlotte, Říjen 1819 Můj nejdražší Roberte, Příběh o Kyře je opravdu fascinující. Je to takový brak, ale jako legenda to obstojí. Představivost Kyratů je skutečně zázračná! Slib mi, že si poznamenáš všechny fantastické věci, které uvidíš. O pravdu mi nejde, zábava je daleko důležitější. Přesto si musíš dávat pozor. Jsem ráda, že Tě doprovází místní člověk, ale jeho horlivost je podezřelá. Dá se Nandimu věřit? Odpusť mi, ale jsem tak podezíravá. Přemýšlela jsem, jestli Ti o tom říct, ale včera v noci jsem měla ošklivý sen. Byla jsem sama v hlubokém lese. Porodila jsem naše dítě, ale narodilo se mrtvé. V slzách jsem ho objímala, když v tom se přede mnou objevil muž. Byl namalován bílou barvou a na obličeji měl děsivou zlatou masku. Vytrhl mi dítě z náručí. Sledovala jsem ho k řece plné krvavé vody. Bez otálení s našim dítětem vkročil do řeky a zmizel v hlubinách. Mohla jsem jen křičet. Podivné je, že jsem nekřičela kvůli Thomasovi. Křičela jsem kvůli Tobě. Od té chvíle jsem nezahmouřila oka. Prosím, buď opatrný, lásko.


Ztracený dopis 8 Od Roberta, Listopad 1819 Nejdražší Charlotte, Události nabraly spád a já se balím. Musím následovat fantastickou imaginaci Kyraťanů do toho, o čem jsem přesvědčen, že je realitou. Nejdražší, Tvůj poslední dopis mě přesvědčil. Říkají, že bohyně Kyra hledala osvícení v Himalájích, ale byla svými malými pokroky frustrována. Zlostně roztočila modlitební mlýnek a propíchla si prsty. Když krvácela, umyla si ruce v řece a voda, kam až oko dohlédlo, nabrala rudou barvu. Je to přípomínka její netrpělivosti. Jsem si jist, že si uvědomuješ podobnost s tvým snem. Může to znamenat jediné. Šangri-La mě povolává. Dokážeš si to představit? Ráj s odlišnými fyzikálními zákony, kde se mýty stávají neoddiskutovatelnou pravdou. Nandi mě bere za starým knězem do hor, který bude vědět více. Ghurkové mě nepotřebují. Opatruj se, Charlotte. Pokuď to bude nutné, zajdi za Swaddlem. Henry Swaddle je zvláštní, ale vynikající porodní asistent. Určitě Ti ve Tvém stavu bude schopen pomoci.


Ztracený dopis 9 Od Charlotte, Listopad 1819 Roberte, Musím pochybovat o moudrosti náhlého rozhodnutí vydat se do divočiny s mužem, o kterém toho moc nevíš. Jak jsem již dříve psala, je mi nějaký podezřelý (přestože Ti zachránil život). Z mého snu vyvozuješ příliš dalekosáhlé závěry. Porodní asistent Swaddle říká, že noční děsy jsou v tomto období těhotenství normální. Třeba včera v noci se mi zdálo, že jsem porodila Thomase, ale když jsem si ho přitiskla k prsům, měl tvář bilého tygra. To je samozřejmě absurdní. Prosím, hlavně si to zase nespojuj s nějakou legendou té proklaté země. Pokuď Tě ghurkové nepotřebují, vrať se domů. Tvou realitou jsem já a Thomas, Roberte. Musíš vyplout domů co možná nejdříve. Těším se, že uslyším o Tobě a Tvých plánech na návrat. P.S. Doufám že tam neexperimentuješ s látkami ovlivňujicími myšlení. Vím, že jsi zamlada užíval opium, ale když jsme se brali, přísahal jsi, že už to máš dávno za sebou.


Ztracený dopis 10 Od Roberta, prosinec 1819 Má drahá Charlotte, Mým jediným opiem jsou opojná zjevení, která mi pináší nejvyšší kněz Kabir. Trvalo nám několik dnů, než jsme ho v horách našli, ale vypadalo to , jako by náš příchod očekával. Jeho asistentku  Rajpreet překládala, ale když jsem se zeptal na Šangri-La, odmítla to. Asi jsem podle ní nehoden. Věřila bys tomu? Pozvali mě dovnitř až tehdy, když jsem jim dal všechno ze své peněženky. Vzali mě do komnaty, kde mi ukázali thangku. Byl to jen 1 kus… Existují ještě 4 další, ale dovolili mi pohlédnout jen na jednu. Stačil jediný pohled a pocítil jsem záblesk. Stal jsem se kyratským válečníkem v dobách před tisíci lety. Setkal jsem se s nejbělejším tygrem , jakého si umíš představit! Tvé proroctví bylo předpovězeno! Řeka měla rudou barvu, jakou jsi viděla. Všude jsem viděl hrozné muže v maskách. Našel jsem obří zvon připoutaný k zemi. Rozbil jsem žetěz a zvon se rozezněl. Probudil jsem se zbrocen studeným potem. Musím odpočívat. Guru Kabir slíbil, že mi druhou thangku ukáže zítra. Opatruj se lásko, Poručník Robert F. Barclay


Ztracený dopis 11 Od Charlotte, leden 1820 Roberte, Už zase kouříš tu zpropadenou fajfku? Nebo máš nějakou hroznou horečku ? Obávám se, že Tě svedl zlý Nandi svým neuvěřitelnými příběhy. Roberte, musíš si přece uvědomovat, že pokud se nějaký muž nazve knězem, ale za vstup dos vého kultu požaduje všechny Tvé peníze, je to falešný prorok. Žádný skutečný služebník boží by si ua slovo božínenechal platit. Pouze vykonavatellé zla jsou schopni zneužívat citlivé a slabé lidi a obírat je o všechno. Ach, Roberte, nevím, čemu mám věřit, Jako by nestačilo, že musím těhotenstvím procházet sama, ale navíc ještě můj manžel přichází o rozum. V poslední době jsem dost nemocná. Těhotenství mě vysiluje a vysilují mě i mé starosti. Ty víš, že Tě miluju a že pro nás všechny chci jen to nejlepší. Pokud to bude nutné, jsem připravena napsat dopis tvým nadřízeným, abys dostal pomoc, kterou potřebuješ, a dostal se v bezpečí domů. Modlím se, aby to byla jenom nějaká krutá  hra a aby ses vrátilpříští lodí domů. Charlotte


Ztracený dopis 12 Od Roberta, leden 1820 Charlotte, Tohle není žádná hra. Viděl jsem Šangri-La. Je to více než skutečné, je neuvěřitelné. Guru Kabir mě zavedl k druhé thangce. Je to svět, kde je gravitace hračkou a kde voda teče nahoru. Ty zvony…. Zvony mého osvícená jsou spoutané. Musím je zachránit. Zachránit je před Rakšasou, okřídleným démonem, který Šangri-La ovládá a obrací se na stranu zla. Kod ví, co pozře příště. Šangri-La, Kyrat, Anglii… Nikod nejsme v bezpečí. Pouze zvuk zvonu může zemi zbavit tohoto šílenství. Kalinag bude první, kdo jej zničí. Tygr zná tuhle pravdu stejně dobře jako já. Nebudu ztrácet čas vyhrůžkami. Dělám to pro dobro své rodiny. Guru Kabir řekl, že ti, kdo thangku neviděli, nikdy nepochopí. Pokud se odvážíš zmínit plikovníkovi jediným slovem, přísahám, že z mého výdělku neuviíš ani pětník. Komu uvěří ? Mně nebo těhotné domácí puťce? Raději nechám naše dítě hladovět, než abych se odvrátil od své mise. Robert Barclay


Ztracený dopis 13 Od Charlotte, ůnor 1820 Roberte, Jak se opovažuješ ohrožovat zdraví svého syna? Jestli nechceš, tak mi peníze neposílej a utrať je za toho ohavného gurua a jeho kacířské kresby, ale opovaž se jménem té své groteskní hry ohrozit Thomase. Mám s Thomasem ve tvém srdci ještě nějaké místo, nebo si ho pro sebe celé vzal ten Kabob nebo Kabird, nebo jak se vůbec jmenuje?  Něco jsme si slíbili, Roberte. Vzpomínáš? Já si na to vzpomínám a i přes ohavný podtext tvého posledního dopisu Tě pořád miluju. A uvěří mi každý se špetkou selského rozumu ( ikdyž jsem těhotná domácí puťka a kdesi cosi). Přád jsem důvěryhodnější než ty Tvoje zmatené řeči o tygrech a zvonech a démonech ohrožující Anglii. Padl jsi za oběť temné mystice. Roberte. PRosím Tě ještě jednou, vrať se domů. Nebo se aspoň vať do tábora. Pokud jsou ty příběhy pravdivé, musíš o nich informovat plikovníka. Není důvod se skrývat. Napiš mi hned, jak si tohle  přečteš. Vážně se o Tebe bojím, Roberte. Musím vědět, že jsi v pořádku. Charlotte


Ztracený dopis 14 Od Roberta, Březen 1820 Není důvod, abych se skrýval. Vidím pravdu. Charlotte, dnes jsem létal. Vstoupil jsem do větrného tunelu, který mě vynesl vysoko do vzduchu a nechal mě tam. Viděl jsem na tisíc mil v každém směru. Minulost a budousnost se pode mnou rozprostíraly jako nekonečný obraz. Zázraky thangk jsou nekonečné. Nepřekvapuje mě, že je tak težké je najít. Šel bych až na konec světa, jen abych spatřil jejich pravdy. Celým svám srdcem závidím ptákům, kteří mohou kdykoli vzlétnout k nebesům, až se mi z toho svírá žaludek. Svoboda, potěšení, naprosté oproštění od všech pozemskýchvěcí. Pozemské věci. Snad je to odpověď na mé osvícení. Ty, Charlotte, jsi pozemská věc. Není-liž pravka? Rozbil jsme řetěz dalšího zvonu. Rakšasovi ubližuje každé zazvonení, ale s každým mým dalším krokem se přibližuje. Jako Kalinag mám moc jej zastavit. Dopisy jsou mým jediným spojením s tímto světem. Guru říká, že nastane chvíle. kdy je už nebudu potřebovat, ale zatím tato chvíle nenastala. Robert


Ztracený dopis 15 Od Charlotte, Březen 1820 Roberte, Chtěla bych Ti připomenout, že se jmenuješ ‚Robert‘ a ne `Kalinať. Také nevidím důvod, proč se skrývat. Napsala jsem Tvým nadřízeným a informovala je o Tvých eskapádách. Také Ti musím říct, že už mi napsali odpověd‘, ve které mě informují, že jsi dezertoval a pokud Tě najdou, namístě Tě zastřelí. Máš vůbec ponětí, do jaké hanby jsi mě a svého syna dostal? Tvůj syn se narodil včera v noci po mnoha hodinách tvrdé dřiny. Nebýt porodního asistenta Swaddla, myslím, že bych zemřela. Ne kvůli bolesti, ale kvůli nedostatku milující podpory. Láme mi srdce, že když náš nádherný Thomas otevřel oči, nebyl jsi u toho. Pořád jsi můj manžel, Roberte. Vrat se domů. Najdeme způsob, jak Tě zbavit obvinění z dezerce, přestože je to velmi vážný zločin. Thomas pláče a má hlad. Roberte, prosím, zbav se těch příšerných démonů a vrať se domů. Charlotte


Ztracený dopis 16 Od Roberta, Duben 1820 Smrt pro mě nic neznamená. Pokud chci čelit Rakšasovi, nesmím mít strach, nesmím polevit a ano, musím být připraven na setkání se Stvořitelem Banashurem. Mé osvícení přijde ve chvíli, kdy bude okřídlený démon skolen. Guru Kabir mi dnes dovolil pohlédnout na nádheru čtvrté thangky. Zachránil jsem nejkrásnějšího slona a s tygrem jsme zničili stovky maskovaných mužů, kteří ohrožovali nás, náš život i našeho Thomase. Jel jsem po mostě z listí, který mě dovedl k dalšímu zvonu. Jeho zvonění Rakšasovi způsobilo velikou bolest, ale mrtev stále není. Očekává mě na vrcholu věže. Musím se vrátit. Guru a Rajpreet říkají, že na poslední thangku nejsem připraven, že musím počkat. Jeho slova mají vždy hluboký smysl… jeho moudrost je nekonečná. Rád bych Ti řekl, že mám z Thomasova narození velkou radost. To by byla správná věc, že ano? Ale v tuto chvíli mi záleží jen na pravdě. A pravda je… Raději Ti to nebudu říkat. Robert


Ztracený dopis 17 Od Charlotte, květen 1820 Roberte, Přála bych si, aby pro Tebe myšlenka na hrozící smrt něco znamenala. Plukovník mi poslal další dopis. Poslali za Tebou pátrací skupinu. Ne proto, aby tě přivedla zpátky domů, ale kvůli tvé zradě a zajištění informací, které máš o vojenských silách ghurků. Odepsala jsem mu a snažila se jej přesvědčit, že jsi zešílel, že jsi nemocný a že jsi dezertoval jen pod tvrdým nátlakem. Obávám se však, že můj dopis dorazí příliš pozdě. Pověz mi, Roberte, jak chceš hledat ty kresby, když budeš ležet uprostřed Kyratu s dírou v hlavě? Vím, že už tě to nezajímá, ale Thomas je zdravý a roste rychle. Swaddle je od Thomasova narození velmi pozorný. Thomas se vždycky začne smát, jen co se Swaddle objeví. Zítra si promluvím s Otcem a zjistíme, zda se dá něco udělat pro spásu Tvé duše. Poté už nebudu mít jiné prostředky, jak Tě dostat domů. Charlotte


Ztracený dopis 18 Od Roberta, červen 1820 Ať si hledají dnem i nocí. Muž, kterého znají, je pryč. Věz, že to nedělám pro sebe, gurua ani dítě, které zveš mým synem. Konám pro něco většího. Pro rovnováhu. Sangrila není žádné vzdálené místo. Jev mém nitru a je i v tvém nitru. Až porazím Rakšasu, budu toto osvícení šířit napříč zvrácenou zeměkoulí. Pouze tehdy pochopíš, co Sangrita znamená pro celé lidstvo. Guru Kabir říká, že je čas, abych se postavil Rakšasovi a přijal své osvícení. Mám se vzdát všeho, co mě drží zpátky. Vydám se na cestu do věže. Někteří lidé ji nazývají „Tygří hnízdo“. Tohle je můj poslední dopis. Skutečný kyratský válečník neplýtvá časem kvůli takové zahálce. Pro tento okamžik jsem trénoval a Tobě se o něm zdálo. Už mě nebudeš držet zpátky. Jedinou rodinou, kterou potřebuji, je tygří ochránce. Přeji Ti hodně klidu. Přeji si, aby Tvé dítě našlo svou vlastní pravdu. Tak pravím já, Kalinag, udržovatel jeho jména, poslední z jeho pokolení.


 

Ztracený dopis 19 Od Charlotte, červen 1820 Nejdražší Roberte, Přes to všechno, co se stalo, nechovám vůči tobě- žádnou zášť a nelituji jediného okamžiku, který jsme spolu strávili. Přestože spasit lze každou duši, je jasné, že muž, kterého jsem znala, je pryč. Když jsem naši korespondenci ukázala Otci, souhlasil se mnou. Vzhledem k dané situaci náš sňatek zrušil. Za čtrnáct dní se pravdám za porodního asistenta Swaddla. Je hodný, upřímný a Thomas ho má moc rád. Ve svém srdci vím, že Tvé utrpení brzy skončí. To nejlepší z Tebe žije v Thomasovi a budu Ti za to navždy vděčná. Slíbila jsem si, že nebudu plakat, a přesto se mi písmena rozplývají před očima. Sbohem, Roberte. Přestože jsme nyní odloučení, nikdy se nepřestanu modlit za Tvou duši. S láskou, Charlotte


Ztracený dopis 20 Od Roberta, červenec 1820 Tolik měsíců, tolik, tolik. Charlotto. Už nejsem. Jsem tady. Rakšasa je mrtev. Mrtev a zmizel. Všichni jsou pryč. Jsem sám, ale jsem tady. Kalinag je mrtev. Nemám nic. Prosím, nemám nic. Thangka mě připravila o vše. Vzala mi vše. Nic víc nevím. Chudák Swaddle. Chudák Thomas. Uvidíme se. Jdu k Tobě. Robert už jde. Thomas je můj. Poslyš, Robert už jde. Brzy se uvidíme. Nečekej. Odcházím. Omlouvám se, omlouvám se. Hrozně se omlouvám. Napíšu Ti. Sangrita je tady. Je tady. Přinesu Ti ho s sebou. Bojím se, Charlotte. Potřebuji Charlotte. Prosím, Charlotto, za Roberta. Kalinag je mrtev. Najdi mě. Kyrat počká. Budu čekat.



O BackPa

Jsem fanoušek herní série Far Cry již od prvního dílu. Stále si stojím za tím, že nejlepší multiplayer má první díl! Jsem také vlastníkem a hlavním redaktorem tohoto webu. V případě nějakého dotazu mě můžete kontaktovat emailem na backpa@far-cry.cz

Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *